Publikováno dne: 8.11.2022
Doposud samosprávy považovaly energetiku převážně za bezpečný přístav, o který se není třeba aktivně starat. Aktivní byly pouze v oblasti nákupu energie, už méně jich řešilo energetické úspory a jen velmi zřídka docházelo ke správné implementaci energetického managementu. Výrobu energie, natož pak vyrovnanou bilanci výroby a spotřeby na vlastním území, řešilo naprosté minimum obcí, a ještě méně jich realizovalo projekty, třeba i pilotní, v praxi.
Zejména v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině nabyla na významu (nejen) v oblasti energetiky soběstačnost, odolnost a ekonomické otázky, ať už jde o úspory, výrobu a sdílení elektřiny nebo zajištění a zvyšování kvality života místním občanům. Ve vztahu k energetice posiluje také role komunit v oblasti (udržitelného) ekonomického rozvoje, změny v oblasti zaměstnanosti a vzniku nových či přeorientování zavedených lokálních firem, kde významu nabývají také dopady do životního prostředí. To se týká především společného vytápění. Pokud k němu obce přistoupí, sníží se znečištění ovzduší z lokálních topenišť, zvláště pokud se využijí místní a obnovitelné zdroje energie.
Samospráva by měla mít zpracovanou energetickou koncepci či akční plán pro udržitelnou energii a klima pro danou lokalitu a měla by mít jasnou představu, jak postupovat a plány naplňovat, a to jak na straně výroby, tak spotřeby. Taktéž by měla mít lepší možnost využívat energetické manažery. Pro dosažení cílů z koncepčních dokumentů je nutné spolupracovat jak s občany, tak malými či středními podniky v místě.
Obce však potřebují důkladnou přípravu na změnu svého chování v energetice tak, aby se z pasivního hráče staly aktivním. Bude nutné kromě přípravy strategických dokumentů, které již byly zmíněny, podpořit komplexní předprojektovou a projektovou přípravu celého využitelného potenciálu v konkrétní lokalitě. Důležité bude nastavit také síť fungujícího poradenství. Následně již bude na obci, jaké tempo si zvolí pro naplňování svých cílů. Na začátku by však měla znát veškeré možnosti a varianty řešení, které se nabízí. V každém případě důkladná příprava je správná cesta, nikoli ad hoc projekty, které se spíše hodí dodavateli než obci. Je tedy nezbytné podpořit nastavení celorepublikového poradenství a zdůraznit potřebu důkladné projektové přípravy, nikoliv ad hoc řešení, která obvykle pouze reagují na zrovna vypsanou dotační výzvu.
Transformace energetiky je charakterizována principem dekarbonizace, decentralizace, digitalizace a demokratizace. Jedním z nástrojů jejího rozvoje je komunitní energetika, která je založená na možnosti sdílení elektřiny mezi jejími členy. V místě, kde je elektřina vyráběna, je také spotřebovávána ve spolupráci s dalšími členy komunity (partnery), kterými mohou být municipality, občané a malé či střední podniky. Základním principem je aktivní role měst, obcí či regionů ve vytváření energetických společenství.
A jaké projekty komunitní energetiky již existují v České republice? Většinou se jedná o výhody výroby a rozvodu tepla v kombinaci s fotovoltaikou v dané lokalitě, jako např. v obcích Kněžice, Mikolajice, Slavičín nebo Hostětín. Dále jsou to projekty zaměřené na vyhledávání a tvorbu energeticky plusových čtvrtí, tzv. PED (Positive Energy Districts), jako např. v Písku nebo v Kladně. Prim hrají zejména větší města, jako např. Praha nebo Brno, kde se komunální energetika řeší již detailně. Praha dokonce založila Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE), jehož cílem je podporovat a rozvíjet tzv. komunitní energetiku na území hlavního města. Zde je využíván obchodní model, který již současná legislativa dovoluje, byť mnoho (technicky) možných řešení nemá v současné legislativě dostatečnou oporu.
Za příklad dobré praxe je možné označit projekt v Židlochovicích, jehož cílem je legislativní bariéry identifikovat a ve spolupráci s distributorem hledat cestu k možné realizaci nových řešení. Také aktivity Národní sítě MAS s projektem VENUS na Opavsku či obce Litultovice a Trojanovice přistupují k řešení energetického hospodářství inovativně či holisticky. Lze očekávat, že v důsledku energetické krize bude v budoucnu příkladů dobré praxe rychle přibývat a pro starostky a starosty se energetika stane běžnou agendou v rámci jejich práce.
Z ekonomického pohledu jsou sice v současné době výše uvedené projekty realizovány prakticky výhradně prostřednictvím dotačních titulů, to však není u nových řešení nic neobvyklého a pokud jsou prostředky využity rozumně, poslouží vybraná efektivní a ověřená řešení jinde.
Všechny uvedené kroky jsou vnímány jako priorita také na vládní úrovni, v programovém prohlášení, které bylo zveřejněno ještě před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině, je uvedeno, že „vláda do konce roku 2022 připraví nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku, vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat.“ Podpora změn v oblasti energetiky je tedy široce podporována na všech úrovních a je proto nezbytné se změnami neotálet. Dobře nastavenou komunitní energetikou je totiž možné doplnit systém centrální energetiky, protože vyrábět a spotřebovávat v místě je jedním ze základních cílů decentralizace a příležitostí pro posílení lokální ekonomiky, zajištění soběstačnosti a odolnosti. Připravované podmínky pro zakládání energetických komunit mají právě takové změny umožnit.
Více informací k řešení komunitní energetiky v rámci Pražského společenství obnovitelné energie (PSOE)
Publikováno dne: 8.11.2022