Péče o životní prostředí, podpora cestovního ruchu, revitalizace městských prostor, ekonomický růst, vylidňování: to jsou jen některé z hlavních obav měst, jejichž centra byla zasažena nejprve ekonomickou krizí a následně covidem. Zdá se, že v malých městech je snazší zaměřit pozornost na tyto otázky. Disponují totiž silnější sociální soudržností a opatření místních samospráv mohou být při revitalizaci prostor důraznější. City Centre Doctor a další partneři sítě URBACT vypracovali na téma revitalizace maloměstských center pět doporučení:
Mnohá města se zaměřují na využití prázdných parkovacích míst. Zkušenosti měst jako Amsterdam, Utrecht a Kodaň ukazují, že zmenšení plochy vyhrazené pro automobily může významně přispět k oživení a zpříjemnění městského prostoru. Další způsob, jak oživit velké či malé město, je využít velké prostory multifunkčně. Takové náměstí lze například originálně obohatit o dětské hřiště, městskou pláž, prostor pro umělecké instalace, cvičení jógy nebo třeba k organizaci koncertu pro mladé lidi.
Totéž může platit také pro ulice. V nedaleké Belgii se například během sousedských slavností přemění na dočasné trhy pod širým nebem. Ulice se tak na čas vrátí občanům, aby se mohli setkávat, procházet nebo jezdit na kole. Nejde přitom jen o dostupné pěší zóny, ale také o to, aby byly ulice krásnější. V Portugalsku je pokrývají mramorem, v San Franciscu zase uměleckými díly. Kreativitě se meze nekladou.
Může McDonald’s malé město zatraktivnit? Spíš ne, zvlášť když se zamyslíte nad ekonomickou a sociální udržitelností. Namísto toho raději v historických centrech utvořte prosperující podmínky pro růst kvalitního obchodu. Inspirovat se můžete v nizozemském městě Heerlen, jehož městské muzeum pod širým nebem program URBACT ocenil za široké využití pouličního umění.
Pouliční umění však samo o sobě nestačí. Je třeba otevřít dveře také novým řešením. S novými systémy pravidel na podporu tvůrčího podnikání experimentují například v Belgii nebo Irsku. Jedná se o umožnění otevření dočasných prodejen, povzbuzování mladých lidí k otevření nových podniků nebo o osvobození od placení místních daní po dobu dvou let.
Mnoho malých center se také zaměřuje na zachování místních prodejen a posílení aktivit, spojených s provozováním řemeslných podniků. Zaměřují se na kvalitní a zodpovědné využití veřejných prostranství a vytvářejí tak dojem atraktivního místa příjemného pro život.
„Místo musí být cool, ale toho dosáhnete pouze tehdy, když vytvoříte lepší veřejné prostory a řádně podpoříte práci podnikatelů,“ komentuje Wessel Badenhorst, vedoucí expert City Centre Doctor. Lokální podniky během lockdownu prokázaly svůj význam, když inovovaly své nabídky a v kontrastu s online obchodem zaváděly osobnější zákaznické služby. V mnoha městech a obcích tak pomohly oživit komunitního ducha.
Oproštění se ze závislosti na autech je předpoklad, který se stává základem akcí a politik nově i v malých městech. Otázka mobility v malých městech se však netýká jen způsobu, jakým se lidé pohybují z jednoho místa na druhé, ale také systému přepravy zboží. A to zejména nyní, kdy i v těch nejmenších městech, online platformy a přepravní kamiony mění způsob, jakým nakupujeme.
Klíčovým řešením, jak zlepšit způsob, jakým lidé vnímají své okolí, je redukovat znečištění. Toho je možné dosáhnout změnou přístupu k mobilitě a zásobování. Stále populárnější je například doručovací systém postavený na využívání kol namísto znečišťujících nákladních aut. Kola jsou šetrná k životnímu prostředí a zároveň blíže ke koncovému uživateli.
Mladí lidé a senioři představují dvě sociální skupiny, které jsou více než jiné spjaty s historickými centry měst. Pro mladé lidi, kteří nevlastní auto, se centrum může stát součástí jejich identity. Pokud je tedy místních aktivit málo, vyrůstají v naději, že odejdou a své malé centrum opustí. Učinit z mladých lidí aktéry budoucnosti jejich rodného města je řešení, které jim zabrání v touze „utéct“.
Starosta slovinské Idrije požádal místní mladé lidi, aby uvedli, jaké akce by provedli v různých částech města. Namísto aby žádali o rušivé a chaotické akce, mladí lidé volali po přebudování prostor, aktivitách na náměstích, jako jsou hudební a taneční vystoupení nebo ježdění na skateboardech. To dokazuje, že to nejsou jen bary, co vede mladé lidi k tomu zůstávat na místě, ale spíše svoboda „dělat si své věci“. To se potvrdilo také portugalskému Amarante, kde mladí lidé mohli uspořádat týdenní akcí na téma občanství. „Mladí lidé jsou ti, kdo provádějí změny uvnitř měst,“ říká Wessel Badenhorst.
Jedním z řešení, jak pomoci čelit vylidňování a podpořit sociální soudržnost, je tzv. Hravé paradigma. Tento přístup podporuje vazby mezi různými skupinami obyvatelstva prostřednictvím programů a iniciativ, které posilují pocit sounáležitosti lidí s místem, kde žijí. Lepší urbanistické plánování začíná od míst navržených a sdílených s lidmi. Spolupráce mezi obyvateli různých generací během covidové krize je dokonalým příkladem toho, jak mohou být komunity v malých centrech odolné.
Vytváření důvěry mezi lidmi za účelem změny kolektivního vnímání malých historických center je politickou a kulturní operací, kterou mohou participativní procesy pomoci oživit tím, že lidem poskytnou ucelenější představu o místě, kde žijí. Pomocí lokálních skupin a sdílením názorů na revitalizace historických center s ostatními městy získávají města nápady a možná řešení, která jim mohou pomoci nejen se správou, ale také s propagací jejich centra.
„Města nikomu nepatří,“ říká aktivistka a novinářka Jane Jacobsová - a to platí více než kde jinde v centrech, kde kolektivní akce mohou vést ke kolektivnímu přebírání odpovědnosti, v níž může mít každý rozhodující úlohu. To, že jsou lidé hrdí na to, že se mohou podílet na budoucím rozvoji své komunity, také podporuje viditelnost a atraktivitu malých měst – tichého motoru Evropy, která roste díky životně důležitým a pulzujícím místům, jež přispívají k originálním vizím a postupům v době velkých měst.
Publikováno dne: 18.7.2022